Program

Jak rozvíjet v Chocni sportovní tradici?

Choceň je „město v parku“, ale také „město sportu“. To by bylo dobré zachovat a dále rozvíjet. Je nutné podporovat především sportovní kluby a oddíly, které pracují s dětmi a mládeží. Hodláme zrealizovat každoroční „Týden sportu“, který by probíhal v letních měsících jako určitý veletrh sportovních možností v Chocni. Během něho by si místní děti (a jejich rodiče) mohly vyzkoušet vše, co je v nabídce, a měly by tak nejen motivaci, ale i usnadněný výběr, na který sport se dát.

Je nezbytné zvýšit tlak na provádění údržby a postupně modernizovat sportoviště. Zároveň zvýšit jejich využitelnost i pro jednorázové sportovní či kulturní akce. To vyžaduje stanovení jasných podmínek a pravidel pro tyto situace, které aktuálně zcela chybí.

Pro zpřehlednění a usnadnění plánování by bylo přínosné vytvořit termínovku sportovních akcí v Chocni, která by byla online a do níž by všichni organizátoři mohli pohodlně vkládat své akce, díky čemuž by se dalo předcházet kolizím v termínech.

Nezapomínáme ani na individuální sporty. Jsme si vědomi toho, že mnoho místních obyvatel je nadšenými běžci, cyklisty, bruslaři apod. Bylo by dobré vybudovat fitness stezku v rámci Chocně a jejího okolí. V návaznosti na workout u pily je možné vytvořit další stanoviště v parku, v Pelinách i v přilehlém lese (Velká Veranda, hradiště Zítkov apod.).

V rámci podpory cestovního ruchu lze za použití minimálních nákladů vyznačit běžecké a cyklistické okruhy, které mohou dobře sloužit i místním. Pro posílení horolezecké tradice je možné vybudovat venkovní volně přístupnou lezeckou/boulderovou stěnu.

Jakými konkrétními kroky podpořit kulturu?

Co se týče oblasti kulturního vyžití, tak Choceň v posledních letech bohužel nepřinesla nic objevného. Zorganizovat Pivní slavnosti, taneční kurzy, divadelní předplatné apod. každý rok v podobném duchu je pro nás trochu málo. Nesmí se stávat, že by zájemcům o pořádání přednášek, festivalů či jiného druhu kulturních akcí nebyla ze strany města poskytnuta maximální podpora a snaha o propůjčení adekvátního prostoru.

Řešením je vytvoření samostatné kulturní organizace města Choceň, jejíž ředitel by měl jasně stanovené kompetence a pravomoce. To proto, aby mohl být nezávislý na vedení města, mohl kompetentně rozhodovat podle vlastního uvážení a zároveň nesl plnou zodpovědnost za kulturní dění ve městě. Tato nezisková organizace by kromě přípravy kulturního programu pro Choceň měla v plné kompetenci také pronájem městských budov určených pro kulturu – Panského domu, kina Máj či venkovních prostor.

Samozřejmostí musí být zvýhodnění podmínek pro občansky prospěšné a charitativní akce (například Afrika fest, Modrý bál či nekomerční akce jednotlivců a menších uskupení).

Čím zatraktivnit muzeum pro návštěvníky?

V devadesátých letech došlo v budově zámku k rekonstrukci stropů, které nyní zajišťují dostatečnou nosnost. Pro zvýšení návštěvnosti se tedy nabízí využití podkrovních prostor, kde je možné zrealizovat například stálou expozici historických motorek. Sběratelů je v okolí hned několik, stačilo by se s nimi domluvit.

Okolí Chocně je atraktivní lokalitou z hlediska paleontologických nálezů. Sbírka kosterních pozůstatků zvířat obsahuje mamutí kly a stoličky, lebku jeskynního medvěda, kosti srstnatého nosorožce, pratura či prakoně. Proto se nabízí, aby město ve spolupráci s muzeem iniciovalo vznik stálé moderní interaktivní výstavy založené na tomto tématu, která by cílila zejména na rodiny s dětmi.

Jak zlepšit komunikaci s občany?

Obecný problém, který v Chocni cítíme, je nedostatek informací nebo jejich naprostá absence. Hledat něco na elektronické úřední desce je za trest. Pokud se chce občan dozvědět, v jakém stavu jsou jednotlivé projekty města, od rekonstrukcí po přípravu parcel, musí obcházet dveře na radnici.

Řešením je ucelený systém komunikace s občany. Město musí mít přehledný a použitelný web. Je nutné zavést systém, pomocí kterého se občan přihlásí k odběru informací od města, o něž má zájem. Ty mu pak dorazí pomocí SMS nebo e-mailu. Tento systém může zahrnovat i informace k výběrovým řízením. Například pokud chce město opravit ulici, patřičný úředník zadá informace do systému. Ty jsou následně předány všem firmám v okolí, které jsou přihlášené k odběru, a stejně tak i zájemcům z řad občanů. Ti tak mohou mít stoprocentní přehled o tom, co se ve městě děje.

Čemu prospěje zpoplatnění parkoviště na náměstí?

Parkoviště na Tyršově náměstí má kapacitu třiceti parkovacích stání, z nichž jedno je vyhrazeno invalidům. Provedli jsme průzkum obsazenosti parkovacích míst, z něhož vyplývá, že z oněch 29 míst bylo 15 obsazeno celý den a 6 stání bylo obsazeno v pracovní době. V den průzkumu tedy zbývalo pouhých 8 stání, na kterých bylo teoreticky možné zaparkovat, pokud měl ovšem řidič to štěstí.

Pokud existuje takto malá pravděpodobnost, že se na náměstí podaří zaparkovat, má to dva hlavní negativní dopady. Obchody a služby v centru města skomírají, jelikož zákazník u nich nezastaví. Dále dochází ke zbytečnému pohybu vozidel, jejichž řidiči hledají místo k zaparkování, v centru města. To zvyšuje hustotu provozu a vede k vyšším emisím.

Proto je nutné zpoplatnit parkování na náměstí a přilehlých komunikacích alespoň ve všední dny během pracovní doby přiměřenou částkou tak, aby se zamezilo celodennímu parkování a aby zbylo více místa pro krátkodobé stání, které může zůstat zdarma.

Lze zrychlit vlakové spojení Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl?

V rámci investičního plánování SŽDC se v posledních letech objevila možnost modernizace zabezpečovacího zařízení u železničních přejezdů na trati Choceň – Vysoké Mýto, na kterých je v současnosti traťová rychlost omezena na 10 km/h. Modernizace by měla za následek zrychlení dopravy a zvýšení bezpečnosti v tomto úseku a zároveň by byla dobrým „odrazovým můstkem“ pro realizaci podobné investice v úseku Vysoké Mýto – Litomyšl.

Z dotazníkového šetření zpracovaného v roce 2014 vyplývá, že do Vysokého Mýta dojíždí z Chocně za prací 22 % z celkového počtu osob zaměstnaných mimo území Chocně. Cesta autem trvá 13 minut, autobusem 14 minut a vlakem 15 minut. Bylo by přínosné najít společnou řeč s vedením Vysokého Mýta a vyvíjet v tomto směru tlak na státní organizaci SŽDC, aby tuto modernizaci realizovala. Tím by se podařilo spoj zrychlit a vlakovou dopravu zatraktivnit oproti individuální automobilové a autobusové dopravě. Z pohledu města Chocně se pak do budoucna jeví opodstatněně i podpora investic na trati Vysoké Mýto – Litomyšl, jelikož do Litomyšle cesta vozidlem trvá 28 minut, autobusem 34 minut, ale vlakem 47 minut.

K čemu je rozklikávací rozpočet?

Vedení města by mělo postupovat při nakládání s penězi nejen hospodárně, ale také transparentně. Města a obce získávají finance z daní. Je tedy nutné, aby měl občan naprostý přehled o tom, jak jsou utraceny. V současnosti je sice možné dokument s choceňským rozpočtem najít na webových stránkách města, nicméně nemá valnou hodnotu. Položky jsou rámcové a jejich názvy často vágní. Jen zřídka lze dohledat konkrétní výdaj. Jsme pro zavedení takzvaného „rozklikávacího rozpočtu“. Ten bude dostupný na webových stránkách města a kdokoli bude mít možnost v něm dohledat konkrétní výdaje, do poslední zakoupené tužky.

Jak funguje sociální šatník a potravinová banka?

Sociální šatník a potravinová banka slouží sociálně potřebným občanům, kteří se ocitli v nelehké životní situaci (osoby v hmotné nouzi, osoby postižené mimořádnou událostí, živelnými pohromami apod.). Může to být spodivem, ale ani v Chocni není výjimkou, že seniorům s existenčním minimem dojdou před koncem měsíce finanční prostředky. V takovém případě právě potravinová banka či sociální šatník představují funkční a důstojnou pomoc.

Obě služby jsou založeny na dárcovství. Město darované potraviny a oblečení pouze ve svých prostorách v rámci sociálního odboru eviduje a skladuje. Ve vhodných intervalech lze uspořádat sbírku či spolupracovat s místními supermarkety a přijímat přebytky a zásoby doplňovat. Výdej je pak bezplatný a náleží pracovníkům sociálního odboru, kteří mají velmi dobrý přehled o situaci dotyčného žadatele.

Jak zapojit seniory do aktivního života?

Jak známo, demografický vývoj společnosti vede k čím dál většímu počtu osob v důchodovém věku. Domníváme se, že je přínosné, když senioři nezůstávají stranou dění.

V minulosti v Chocni fungovala zahrádkářská prodejna, kde lidé nabízeli své pěstitelské přebytky ke koupi. Bylo by dobré na tuto tradici navázat, protože právě mnoho seniorů se zahradničení věnuje. Jistě by uvítali možnost si touto cestou přivydělat, ale také by tím získali další příležitost popovídat si s ostatními. Navíc by to dalším lidem přineslo možnost nákupu levných a čerstvých potravin. Stačilo by k tomu vyčlenit vhodné venkovní prostory. Zahrádkářský svaz v Chocni je stále aktivní a město by s ním mělo o této možnosti jednat.

Předávání zkušeností, kterých mají senioři na rozdávání, je možné například v projektech, jako je „Adoptuj včelu“. V rámci něho včelaři senioři učí mladší zájemce tomuto umění. Další možností je například dobrovolnictví v podobě dohledu u přechodů pro chodce u škol apod.

Jak dále udržovat životní prostředí, které nám okolní města mohou závidět?

Choceň má v oblasti životního prostředí oproti jiným městům mnohé přednosti, mezi které patří počet a rozloha parků. Nicméně vidíme mnoho prostoru ke zlepšení, a to především v ulicích. Proto je třeba při jakékoli rekonstrukci nebo stavebním zásahu usilovat o řešení, která by nejen zachovala, ale nejlépe i zvýšila množství zeleně, především stromů, uvnitř města. Bylo by také dobré doplnit vhodnou, ale zároveň proveditelnou formou stromy tam, kde dnes chybí. To se týká například ulice TGM. Inspirace je i v blízkém okolí dostatek.

Je možné změnit některé plochy dnes vedené jako park na tzv. městské louky (například v Pelinách). V tomto režimu není třeba tak časté sekání, což je šetrnější nejen ke trávě, rostlinám a drobným živočichům, ale také k rozpočtu města.

Zkušenosti z jiných obcí prokazují značné provozní úspory při vhodném využití moderních technologií, jako jsou třeba tepelná čerpadla. Obdobné pozitivní dopady může mít i promyšlené hospodaření s dešťovou vodou. Voda, která naprší na městské budovy, může být zachytávána a využívána k zalévání městské zeleně.

V neposlední řadě se v rámci oblasti životního prostředí musíme vyrovnávat i s odpady. Blíží se zákaz skládkování a v této souvislosti se rok od roku zvyšují poplatky za skládkování netříděného odpadu. Je nutné zavést motivační systém třídění odpadů – čím více bude správně vytříděného odpadu, tím nižší bude poplatek za odpad.

Jak může město ovlivňovat úroveň vzdělání na svém území?

Málokdo si uvědomuje, že mateřské a základní školy v Chocni jsou příspěvkové organizace zřizované městem. Město s nimi tedy může komunikovat a ovlivňovat je. Je nutné školy podpořit ve využívání inovativních vzdělávacích metod a dbát na jejich kvalitní řízení. Bylo by dobré zapojit město do projektu „Města vzdělávání“ a vytvořit strategii pro rozvoj vzdělávání v Chocni.

Domníváme se, že je zapotřebí podporovat vzdělávání i mimo instituce zřizované městem, například mateřské centrum, lesní mateřskou školu „Skřítci z borovic“, zájmové kroužky, jako je Skaut či Spongilit.
Nabídka vzdělávacích akcí pro dospělé musí být pestřejší a musí zahrnovat například diskuze a přednášky na aktuální tuzemská i celosvětová témata.

Proč zachovat ZUŠ v zámecké budově?

Jak je známo širší veřejnosti, již několik let se mluví o přesunu základní umělecké školy do jiných budov po městě či o výstavbě zcela nové budovy. Jsme přesvědčeni, že by to byla velká chyba. Pro vzdělávání dětí v uměleckém směru těžko v Chocni naleznete vhodnější prostor, než je právě budova zámku. Pokud by k přesunu ZUŠ ze zámku došlo, nabízí se otázka: „co s ním“. Obáváme se, že by to vedlo k chátrání objektu.

Je pravdou, že kapacita a dispozice budovy zámku v současnosti nevyhovují, a to je třeba řešit. Nicméně receptem na to je vhodná rekonstrukce a také využití podkrovních prostor zámku, které jsou obrovské a z velké části nevyužité. Vzhledem ke špatnému stavu střechy zámku a z toho vyplývající nezbytné rekonstrukci není problém toto rozšíření do projektu zahrnout. Argumentem pro to jsou i miliony investované v minulosti do budovy zámku, ať už se jednalo o koncertní sál, specializované učebny, či parkoviště atd.

Jak lze podporovat podnikání?

V Chocni je výrazný podíl živnostníků, odborníků na volné noze a podniků s méně než deseti zaměstnanci. Těm všem by město mělo poskytnout maximální podporu, protože právě malé podnikání udržuje město živé a ekonomicky stabilní. S většími podniky je třeba diskutovat jejich záměry a v rámci koncepčního rozvoje města jim vycházet vstříc tak, aby neměly důvod odejít.

Je zapotřebí podporovat začínající podnikatele a živnostníky tak, aby pro ně bylo výhodnější zůstat a mít sídlo svého podnikání v Chocni než odejít do velkých měst. Ve vhodných prostorách bychom rádi zřídili takzvaný „HUB“ – coworkingové centrum a start-up inkubátor pro začínající jednotlivce a mikrofirmy. Místo, kde budou moci rozvíjet svou podnikatelskou myšlenku za výhodných podmínek – nízký nájem, dobrá infrastruktura, podobně naladění lidé, se kterými je možné navazovat obchodní vztahy a pracovat na společných nápadech.

Je taktéž potřeba nadefinovat a zjednodušit podmínky pro drobné podnikání v prostoru města – tedy např. podmínky pro zahrádky restaurací, konání kulturních akcí na pozemcích města atd.